Vyvěšuji tu články, odkazy, zajímavosti, jež jsou z mého hlediska podstatné. Ale nejen to, trochu humoru taky :)

Karikatury Boha

19. 3. 2012 20:34
Rubrika: O Bohu | Štítky: Bůh , víra , svet

 

 

 

   "To, co si mnoho lidí představuje pod pojmem Bůh,   díky Bohu neexistuje."     (Karl Rahner)

FALEŠNÉ A ZKRESLENÉ PŘEDSTAVY O BOHU

   Bylo by těžké (a dokonce arogantní) chtít definovat Boha, který přesahuje všechny naše kategorie a pojmy a vymyká se lidské představivosti. Naše představy o Bohu mohou být totiž natolik vzdálené originálu, že náš vztah s ním spíše narušují než umožňují. Nakonec i mnozí nevěřící odmítají nikoli Boha, ale jakousi jeho karikaturu, o níž se domnívají, že představuje Boha, protože jim jej někdo takto prezentoval. Naštěstí se nám sám Bůh přiblížil v Kristu Ježíši (“kdo vidí mne, vidí Otce” J 14,9), abychom ho alespoň částečně mohli poznat, a tak s ním mohli navázat vztah.
Zkusme tedy metodou loupání cibule (odborníci by řekli “negativní teologie”) ve světle učení Bible očistit naši představu Boha alespoň z těch nejhorších nánosů a karikatur.

1/ STAROMÓDNÍ BŮH

Je "mimo problém", nerozumí dnešnímu člověku a dnešnímu světu, prostě "ujel mu vlak"... Je to roztřesený stařec s bílým vousem, možná trochu vzteklý a zahořklý, protože ho většina světa nechce poslouchat. Kolikrát už jsme viděli podobného šedovlasého starce na nějaké kostelní fresce a možná museli poslouchat starodávné písničky ze zažloutlého zpěvníku, za doprovodu rozvrzaných varhan, v zatuchlém kostele. Všechno napovídalo tomu, že Bůh a víra patří maximálně do muzea (pokud někam vůbec patří).
Ale: Bůh nestárne, Bůh, v něhož věří křesťané, nestárne, "není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze" (Iz 40,28b). Nejde o stařečka, který oplakává staré dobré časy: "Hle, činím něco docela nového" (Iz 43,18-19) - proti jeho tvůrčím schopnostem jsme všichni nenapravitelní konzervativci!

2/ BŮH SPÍCÍ, VZDÁLENÝ

Kdosi nazval tuto karikaturu "bohem - hodinářem": Uvedl všechno do chodu, stanovil přírodní zákony a vzdálil se. Až svět "dotiká", přijde vyúčtovat. Podle tohoto pojetí Bůh kdesi existuje, ale svět ponechává svému osudu. O jednotlivce se absolutně nezajímá. Člověk věřící v tuto karikaturu zastává krédo "co si neuděláš sám, nemáš". Život je v tomto pojetí jako sisyfovský výstup na skleněnou horu, na jejímž vrcholu Bůh pasivně čeká.
Ale: Bůh je s námi! Nebeský otec se však představil jako Emmanuel - "Bůh s námi" (Mt 1,23), jako ten, kdo je nám blíž než my sami sobě, žádný detail našeho života mu není lhostejný.

3/ BŮH POLICISTA

Bůh je tu od toho, aby sledoval přestupky, aby je evidoval a trestal. Jinými slovy - strážce zákona. Někteří z nás v dětství možná slýchali: "Pánbůh tě vidí a potrestá!" Šlo o jasnou výhrůžku. Upřený pohled takového boha vyvolává strach a nejistotu (co zas bude, co jsem zase provedl...). Člověk pak žije v pocitu, že Boží přízeň si musí tvrdě zasloužit, a hlavně: nic se nepromíjí!
Ale: Bůh je milujícím Bohem. Ježíš i apoštolové nám představují docela jiného Boha, jehož láska předchází jakékoli naše snažení a který neodplácí podle našich hříchů. V centru jeho zájmu je člověk a ne jeho přestupky.

4/ VODIČ LOUTEK

Takovýto Bůh všechno řídí, nic se na tom nedá ovlivnit, všechno je dáno předem. Člověk nic nenadělá, nic nezmění. Celý svět i život každého člověka je jakoby neviditelnými drátky ovládán ze zákulisí. Správný věřící by byl podle této karikatury vlastně uvědomělým Božím otrokem - bez vlastní vůle, bez vlastních názorů, přání a tužeb. Měl by mít "vygumovaný mozek", protože myšlení je nežádoucí...
Ale: Bůh respektuje svobodu. Ježíš Kristus mluvil o jiném vztahu mezi Bohem a člověkem: "Nenazývám vás služebníky, ale přáteli" (J 15,15). Apoštol Pavel zase píše, že křesťané jsou "spolupracovníky na Božím díle" (1K 3,9). Výstižnou definici tohoto vztahu vyslovil i židovský myslitel Martin Buber: "Dějiny se tvoří setkáním lidské svobody s Boží svobodou, jež se nazývá milostí." Tedy žádný otrok, žádné loutky.

5/ BůH POUZE PRO PŘÍPAD NOUZE

Člověk jej vyhledává jen jako "záchranku" v situacích, kdy selhávají lidské prostředky. V takovémto vztahu ale chybí důvěra. Místo ní nastupuje obchodní komunikace: "Jestli tato věc dopadne dobře, tak slibuji, že..."; "Když se budu měsíc modlit, očekávám, že..." A když takto Bůh nefunguje, když nereaguje podle našich představ a nepřistupuje na takovéto obchody, ztrácí člověk snadno zájem.
Ale: Bůh je přítel i Otec zároveň Do našeho vztahu s Bohem patří i všechny naše strachy a problémy. V opravdovém vztahu jde však o daleko víc. Bůh naznačuje, že touží po vztahu "otec (matka)-dítě, přítel s přítelem", manželka-manžel. A dítě přece nevyhledává otce nebo matku, jen když mu dojde kapesné...

6/ DĚDA MRÁZ, SANTA KLAUS

V této karikatuře je Bůh dobráckým dědečkem, který má v popisu práce nosit dárky a vůbec pracovat pro blaho člověka a odstraňovat mu ze života veškeré těžkosti. Je to Bůh tolerantní, a hlavně - nenáročný. Chápe, že jsme slabí, hřích a zlo omlouvá, v podstatě mu nic nevadí, je dobrák... Člověku s tímto pohledem se stírá rozdíl mezi bílou a černou. Vůči Bohu neprožívá ani strach, ani lásku.
Ale: Bůh nám nemůže pomoci, nemůže nás zachránit (spasit) bez naší vůle a bez naší spolupráce. Bůh je nesmírně dobrý a milosrdný. Právě proto nás chce vytrhnout z otroctví zla a hříchu, ze začarovaného kruhu vlastního sobectví, který by nás zlikvidoval. Bůh nenávidí hřích, ale hříšníka miluje. Nabízí nám svou pomoc a cestu k sobě. Pro tuto cestu se ale musíme rozhodnout a vydat se po ní!

7/ TRAPIČ

Takovýto "bůh" si libuje v lidském utrpení stylem "čím hůř, tím líp". Kdo se má dobře, měl by mít pomalu pocit viny a honem si nějaké trápení vyrobit. Boží vůle se hledá v takovémto pojetí snadno - je to vždy ta horší možnost, vždy to pochmurnější, těžší, nepříjemnější... Věřící člověk s takovouto představou Boha působí tísnivým a útrpným dojmem, i když se může vykázat radikálností a náročnými asketickými výkony. Ve své askezi vidí prostředek k získávání zásluh a uznání u Boha, potvrzení své hodnoty, proto ji tolik vyhledává.
Ale: Utrpení není samo o sobě dobré. I když se křesťanovi utrpení nevyhne a někdy skutečně napomáhá k růstu a očišťování, neznamená to, že je kvalitou samo o sobě. Bůh nám neslíbil, že ze světa odstraní veškeré trápení, ale slíbil nám sílu a pokoj, aby nás nezdrtilo. A již Starý zákon nás ujišťuje, že "z rozmaru lidské syny nepokoří ani nezarmoutí" (Pl 3,25-33). V evangeliích vidíme, že Ježíš nemoci nerozdával, ale uzdravoval.

8/ "COSI", "NĚCO" NAD NÁMI, JAKÁSI "VESMÍRNÁ VYŠŠÍ INTELIGENCE"

Podle tohoto pojetí je Bůh jen vysoká inteligence vysoko nad námi, vyšší moc, vesmírná všepronikající energie. Ale ne živá bytost, s níž je možné žít ve vztahu. Člověk vyznávající tuto karikaturu sice rozumem uznává, že Bůh může existovat, nevstupuje s ním však do vztahu, nekomunikuje s ním. Bůh se tak snadno stává věcí mezi jinými věcmi... Tento bůh samozřejmě nezná cit a soucit, ani se mnou, ani se světem.

Ale: Bůh je osoba a partner. Bůh vstupuje do lidských dějin a jedná v nich. Ne jako neurčitá božská síla, ale jako osoba a partner pro člověka. Bůh člověka oslovuje, dává se mu poznat, zve ho, aby s ním vstoupil do hlubokého osobního vztahu. Křesťanská víra pak není jen uznáním Boží existence či pravd nauky o Bohu, ale navázáním a prohlubováním tohoto vztahu s Bohem. Je to život s Bohem. A na vztahu s ním lze postavit svůj život.

Převzato z Vira.cz

Zobrazeno 1762×
Autor blogu Grafická šablona Nuvio