Mýtus o Francouzské revoluci aneb Co nám v dějepisu neřekli

Profesor Pierre Chaunu (1923 – 2009) je známý autor moderních dějin, člen Francouzského institutu, nositel desítek různých titulů. Jeho kniha La révolution declassée je dopodrobna zpracovaná ohnivá kniha, která ihned po vydání na kousky rozbila mýtus o revoluci 1789. Byla velkým kontrastem ke konformismu intelektuálů a rétorice politiků, kteří o každém výročí hovoří o těchto událostech. Ani jeho odpůrci se mu neodvážili protiřečit. Není to ani katolík, je to protestant a liberál.

Pane profesore, již několik let rebelujete proti sboru intelektuálů a souzvuku politiků. Protestujete proti legitimitě oslav Francouzské revoluce. Proč?

Oslavy jsou vlastně neslušná maškaráda. Politický tah. Posluhují si přitom hloupostmi, jaké se o revoluci vyučují na státních školách. Jen si představte tu drzost ministra kultury Langa: „Rok 1789 znamená přechod ze tmy do světla“. Do jakého světla? Vždyť oslavujeme revoluci podvodů, zločinnosti a kriminality. Velmi zaráží, že i zbytek Evropy oslavuje dobu, kdy jsme se chovali jako agresoři ke všem sousedům, vyplenili jsme půl Evropy a způsobili smrt milionů lidi. To se má oslavovat? To je výsměch!

Revoluce byla událostí, která změnila chod dějin...

Máte pravdu, změnila chod dějin, jako ho změnil černý mor v roce 1348. Ale nikdo ho neoslavuje. Zeptal jsem se jednoho německého novináře: Proč vy Němci neoslavujete Hitlerovy narozeniny? Od hněvu vyskočil ze židle. Nemyslíte si, že je to něco podobného?

Stal se z vás reakcionář. Odmítáte být moderní?

Jsem liberál. Tady jde o velký podvod, který je třeba vykořenit. Jsi proti revoluci, jsi proti modernosti. Jsi zastaralý jako petrolejová lampa nebo koňský potah. Opak je pravdou. Jsem proti oslavám Francouzské revoluce, ale jsem pro modernost, jsem pro používání penicilinu, jsem pro očkování proti neštovicím. Proč neoslavovat Jennera (vynálezce vakcíny proti černým neštovicím), který svým vynálezem v 17. století zachránil miliardu lidských životů? Tomu říkám pokrok. Revoluce naopak zablokovala cestu k pokroku a modernosti. Zničila během několika let velkou část toho, čeho se dosáhlo za tisíc roků. Vždyť Francie byla v roce 1788 na prvním místě v Evropě. Ale po revoluci už se nepozvedla.

Můžete to nějak doložit?

Před třiceti roky jsem přispěl k založení ekonomicko – kvantitativní historie. Proto dnes může kdokoliv pomocí ekonomických vzorců dospět k podobným závěrům. To jsou fakta a čísla. Všechny křivky růstu ve Francii revoluce zablokovala. Francie byla země s 28 miliony obyvatel, nejrozvinutější, kreativní, pokroková, s trendem prvenství. Revoluce spolu s pustošením produktivního aparátu má na svědomí dva miliony mrtvých, způsobila otřes generací, který provázelo zhroucení ekonomiky. V produktivitě na hlavu byla Francie spolu s Anglií nevyspělejšími státy světa, v roce 1780 měly ukazatele 110 a 100. V roce 1815 klesla Francie na koeficient 60, zatímco Anglie si zachovala 100.

Kolem roku 1793 a v následujícím desetiletí začala Francie žít ze 78% z vypůjčených peněz a jen na 22% z daní a rent, které se neinvestovaly, ale projedly a protopily a kradly na obohacení nomenklatur. Bylo to strašné historické ožebračení. Když se Chateaubriant vrátil do Francie v roce 1800, rychle se vzpamatoval: „Divné, od té doby, co jsem odešel z Francie, nenatřeli ani žaluzie ani dveře“. Když okna ztrácejí barvu a záchody nefungují, může si člověk být jist, že zde byla revoluce.

Ale revoluce otevřela lidské myšlení.

Myslíte? Vždyť došlo ke kolosálnímu zničení inteligence a bohatství. Když usekli Lavoisierovi, zakladateli moderní chemie, ve věku 37 let hlavu, byla to velká ztráta pro celé lidstvo. Jak skončila vědecká a intelektuální elita? Pokud neutekla, byla povražděna. Byla to enormní ztráta. To máme nazvat občanským výdobytkem? V roce 1788 43% Francouzů umělo číst a psát. Po revoluci jejich počet klesl na 38%, protože církev, která celá staletí vzdělávala lid, přišla o všechen majetek, a ten si mezi sebou rozdělily nomenklatury. Z kostelů se staly prasečí chlívky a umělecké památky byly zničeny.

Je to pravda, že rozbili sochu Notre Dame, zbourali Cluny a podobně naložili s mnoha románskými a gotickými chrámy?

Opakuji: zlodějna, podvod a kriminalita, to je trilogie Francouzské revoluce, ničení a pálení v Evropě. Francouzi jsou přesvědčeni, že demokracie se zrodila v roce 1789 a lidstvo ji následovalo. Hloupost. Jedinou revoluci, kterou jsme mohli oslavovat, byla anglická z roku 1668. Odtud přišel reprezentační systém, parlamentní vláda a liberální stát, který pak následovala celá Evropa.

Ale něco dobrého musela přinést, např. Deklaraci o lidských a občanských právech.

To je velký klam. Dvě tzv. nedemokratičtější ústavy byly napsány za Stalina roku 1936 a za gilotinových Francouzů 1793. Jejich ovoce bylo strašné. Naopak země, která založila demokracii, Anglie, nikdy neměla ústavu. Nepodlehnu kdejakým tvrzením a vyhlášením. Svoboda, rovnost a bratrství existují pouze u Pána Boha. Něco vám povím: Nejlepší posudek Deklarace lidských práv formuloval Fustelle de Coulange, největší historik 18. století, můj předchůdce na Akademii etických a politických věd. Řekl: Tyto zásady mají tisíc let, i když byly formulovány trochu abstraktně. Ti, kdo je nově formulovali, falšovali antické zásady, aby je předložili jako vlastní objev a zbraň proti minulosti. A to je něco perverzního.

A politické následky osvícenství?

Osvícenství bylo v celé Evropě. Kant nebyl nic méně než Voltaire. Ale revoluce byla jen u nás. Nemůžeme uvěřit, že by v Evropě byli schopni myslet jen Francouzi. To nemá historické souvislosti. Pronásledování církve a plán na odstranění křesťanství zapříčinily finanční zájmy, nikoliv metafyzické důvody. V 17. století měly všechny evropské státy zastupitelské instituce. Ve Francii na to zapomněli. Tak se z ní stal daňový ráj. Francie si hrála na moderní stát, měla moderní armádu se 450 000 mužů, stát na nejvyšší úrovni, ale finance na pokraji bankrotu, potřebovala zvýšit daně o 100%. Začala se zabývat reprezentací lidu. Zvolené stavy vytvořily největší senát bláznů, kteří byli zcela nezodpovědní. Měli nezkrotné požadavky, ale nikdo si nechtěl nic vzít na odpovědnost. Třetí stav tvořil jeden bankéř, 30 podnikatelů a 622 právníků. Nerozuměli vůbec ekonomii a byla jim jasná jen jedna věc: platit daně by měli ti druzí. Přemýšleli, co by se dalo zkonfiskovat. Nejdříve zrušili placení desátků církvi, ale nikdo z lidu to nepovažoval za správné, protože to znamenalo zrušit financování škol a nemocnic. Zestátnili majetky, které spravoval klérus, a které byly církvi darovány během staletí, ale to představovalo jen 7 – 8% pozemků. Začali šířit řeči, že církev poklady ukrývá, a proto zestátnili kláštery.

Tedy pod ideologickou záminkou.

Samozřejmě. Klérus musí uznat civilní Konstituci, protože bez porušení církevní struktury nešlo krást. Z církevního majetku, díky kterému byly udržovány školy a nemocnice, se obohatilo 80 000 zlodějských rodin, šlechta a měšťanstvo. To je důvod, proč je Francouzská revoluce nedotknutelná. Velké zlodějství, které obohatilo vládnoucí třídu. Zlodějství potřebuje podvod a pronásledování. Nutili kněze skládat přísahu. Kdo tak neučinil, byl zavražděn. Revoluce se stala protináboženskou válkou.

Co se stalo ve Vandée?

Lid povstal, aby bránil svou víru, Direktorium chtělo prosadit povinnou vojenskou službu (byl to jejich vynález, zatím chodila do války jen šlechta a za daň krve nemusela platit daně.) V jednom dni zavřeli všechny kostely, Sedláci se začali bouřit. Řekli, že raději zemřou, než aby se vzdali svobody. Jejich vojenská příprava ve srovnání s Clébertovým vojskem byla nedostatečná, takže došlo k masakru. Chtěl bych připomenout, že pod vlajkami Božského Srdce bojovaly i protestantské oddíly z Vandée. Katolíci, protestanti i židé čelili spolu gilotině, např. Montpelliere, aby bránili svobodu.

Vandée je jen jedna strašná kapitola. V prosince 1793 dala vláda rozkaz vyvraždit obyvatele v 778 farnostech. „Je třeba zmasakrovat ženy, aby nepřibývalo dětí, a děti, aby z nich nebyli zbojníci“. To napsali.

Podepsán byl ministr obrany Lazare Carnot. Generál Clébert odmítl uposlechnout rozkaz. „Za koho mě považujete? Jsem voják a nikoliv řezník.“ Poslali tam tedy Turreauna, kreténa a alkoholika s jemu podobným vojskem.

Za devět měsíců byl velitelem jmenován generál Hoche, Dorazil do Vandée a byl zděšen. Napsal Konventní vládě památný list: „Nikdy jsem neviděl nic tak krutého. Zneuctili jste revoluci. Oznamuji vám, že ode dneška zastřelím každého, kdo uposlechne vaše rozkazy.“ Co viděl? 250 000 zmasakrovaných z celkového počtu 600 000 obyvatel, dědiny a města srovnané se zemí, umučené ženy a děti. V Evreux a v Les Mains posílali pod gilotinu desítky lidí, jejichž vina spočívala v tom, že se narodili ve Fontaine au Campte. Taková byla genocida ve Vandéé. A to máme oslavovat?

Když jste slovo genocida použil v roce 1983 poprvé v souvislosti s revolucí, byl z toho skandál.

Skutky mluví samy za sebe. Nikdo se neodvážil popírat fakta. Za nic na světě nemůžeme takové horory ospravedlňovat. Ale ještě dříve, již v roce 1894 napsal revoluční socialista Babeuf knihu: „Genocida lidu ve Vandée“.Mezi tím, co páchal Hitler, a co vláda ve Vandée, není rozdílu. Je tu vlastně jeden rozdíl.Hitler byl mazanější a nikdy nevydal písemný rozkaz k likvidaci Židů. Ti z roku 1789 kromě toho, že to byli vrahové, byli i hlupáci a uveřejnili své rozkazy dokonce v listu Moniteur.

Pronásledování v dějinách posilovalo víru lidu, ale toto francouzské pronásledování jakoby víru vymazalo.

Je tomu tak. Patnáct let znemožňovali hlásání víry. Tedy po dobu jedné generace. Jen si představte, Michelet byl pokřtěn, když mu bylo dvacet let, a Viktor Hugo se nikdy nedověděl, zda byl vůbec pokřtěn. Kostely byly zavřeny, kněží vražděni nebo nuceni oženit se, nebo vyhnáni ze země.Nerozumím tomu, jak mohou i katolíci oslavovat revoluci. Jedna věc je odpuštění, jiná věc je být solidární s katy a zrazovat tak jejich oběti a mučedníky. Mám dojem, jakoby se církev bála, že ji budou považovat za nepřítele modernosti. Myslím, že by tomu bylo naopak. Jsem hrdý na to, že právě protestantská Anglie poskytla azyl pronásledovaným kněžím. Neexistuje základnější svoboda, než svoboda náboženství

Jaký by byl svět bez Francouzské revoluce?

Odpověď je jednoduchá: O mnoho lepší.

A co dobrého zůstalo z této revoluce?

To, co se jí nepodařilo zničit, co nezdeformovala z křesťanské tradice.

 http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=mytuso-francouzske-revoluci