Znamení kříže

Zkrátka "teologicko-vědecký" pohled na znamení kříže. Je moc krásný a také důležitý pro nás všechny.

Převzato z Vendée.cz

„Nestyďme se vyznat Ukřižovaného. Ať je kříž naším znamením, které neohroženě činíme prsty na čele a nad vším; na chlebě, který jíme, nad pohárem, který pijeme; když přicházíme a odcházíme; než jdeme spát; když uleháme a když vstáváme; když jsme na cestě a když zůstáváme. Je to velkým prostředkem ochrany; pro chudé je nevyčíslitelný; pro nemocné bezpracný; protože je z milosti Boží. Je znamením věřících a hrůzou pro zlé; protože On nad nimi v tomto znamení zvítězil, neboť je přinutilo, aby se projevili; jelikož když vidí Kříž, připomíná se jim Ukřižovaný. Oni se Ho bojí; Toho, který poranil hlavu draka. Neopovrhuj oním znamením, protože je to bezplatný Dar, ale spíše vzdávej čest svému Dárci.“

Sv. Cyril Jeruzalémský, A.D. 315 – 386

„Tóře věrní Židé“, jak sami sebe popisují, do dneška nosí tefilin na svém čele a pažích jako znamení své identity a zbožnosti. Tato praktika vychází z Deuteronomia 6:4-8:

Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima.

Srovnejte tato slova se slovy sv. Cyrila, biskupa jeruzalémského.

Proto se nestyďme za Kristův Kříž, a ačkoliv jej druzí skrývají, vy se jím otevřeně označujte na svém čele, ať démoni vidí ono královské znamení a prchají třesouce se strachy. Čiňte tedy toto znamení, než jíte a pijete, když sedíte, ležíte, vstáváte, mluvíte, chodíte – jedním slovem, při všem, co konáte.

Když Bůh hovoří skrze Ezechiela k pozůstatku Izraele (a nezapomeňte, že Církev je „Izraelem“!), říká věřícím:

A poručil mu: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají.(Ezechiel 9:4)

Katolické znamení kříže je naprosto starobylé a má kořeny nejen ve Starém zákoně, ale i v Novém zákoně (Apokalypsa hovoří o těch, kteří mají znamení Boží na svém čele – a těch, kteří mají na svém čele znamení Šelmy.) Když jsou katolíci biřmováni, biskup (někdy kněz) činí na našem čele toto znamení svatým olejem. Sv. Jan Damašský napsal:

Bylo nám to dáno jako znamení na naše čelo, stejně jako byla Izraeli dána obřízka – jím jsme jako věřící odlišeni od nevěřících.

Křižovat se znamená vzpomínku na toto znamení a invokace, kterou pronášíme, když toto svaté znamení činíme, se vztahuje k našemu Bohu – Otci, Jeho Synu a Duchu Svatému  - a je znamením naší víry. Je to „mini vyznání víry“, které stvrzuje naši víru v Trojjediného Boha, a je to modlitba, která se Jej dovolává. Když toto znamení činíme a užíváme při tom svěcenou vodu, například když vstupujeme do kostela, připomíná nám to náš křest a mělo by nám přivést na mysl, že jsme se, díky Bohu, znovu zrodili z vody a Ducha Svatého.

Protože to, co toto Znamení ukazuje – sám Kříž naší spásy – Satan nenávidí, a když ho užíváme, nutí to démony prchat. Čiňte toto znamení k velkému duchovnímu prospěchu ve chvíli pokušení a zmatení!

Znamení Kříže se činí takto – nejprve si zvolte způsob:

Pak:

Nepovinnou modlitbou po přežehnání se ve Jménu Otce, i Syna, i Ducha Svatého je modlitba, kterou měl údajně v oblibě sv. Benedikt:

Znamením kříže mě, Pane, chraň před mými nepřáteli.

Všimněte si, že východní katolíci (a pravoslavní) postupují od pravého ramene k levému a někdy končí dotekem na své pravé straně nad bokem, aby tak symbolizovali, že Kristus byl proboden mečem. Sestry brigitky ve svém Myroure of our Ladye (Zrcadle Naší Paní – kniha různých řádových instrukcí – pozn. překl.) píší o mystických důvodech tohoto úkonu v latinské praxi a o tom, jak shrnuje Vtělení, Ukřižování a Nanebevstoupení:

A pak se přežehnejtež znamením svatého kříže, byste zaplašili démona se všemi jeho klamy. Neb jak Chrysostom říká, kdekolivěk démoni spatří znamení kříže, utekou neb se jej děsí jako něčeho, čím jsou poraženi. A toto žehnání začínejtež svou rukou od hlavy dolů a pak na levou stranu a věřtež, že Náš Pán Ježíš Kristus sešel dolů od hlavy, to jest od Otce na zemi Svým svatým Vtělením a ze země na levou stranu, to jest k peklu, svým hořkým Umučením a odtamtud na pravici Otce Svým Nanebevstoupením. (Katolická encyklopedie)

Tímto znamením vysíláme viditelné znamení světu a následujeme rady sv. Efréma Syrského (zemřel A.D. 373):

Značte všechny vaše činy znamením životodárného Kříže. Nevycházejte ze dveří vašeho domu, dokud jste se nepřežehnali Křížem. Nezanedbávejte to znamení, ať již jíte nebo pijete nebo jdete spát, nebo doma nebo na cestě. Není žádný zvyk, který by se s tímto dal srovnat. Nechť je to ochranný val kolem všeho vašeho počínání a učte to své děti, aby se svědomitě naučili onen zvyk.

Kdy se toto Znamení činí

Katolíci by měli začínat a končit svou modlitbu Znamením Kříže a měli by se přežehnat, když míjí kostel, aby vzdali úctu Ježíši ve Svatostánku, měli by se přežehnat, když vstupují do kostela a poté, co přijali Svátost oltářní. Znamení se také dělá ve chvíli nesnází nebo strachu (např. když jste obdrželi špatné zprávy, ve chvíli pokušení, když uslyšíte projíždět sanitku nebo hasičský vůz), když míjíte hřbitov nebo jinak vzpomínáte na zemřelé, když vidíte Krucifix – a kdykoliv, když chce člověk vzdát úctu Bohu a vzývat Jej, nebo když chce zahnat zlo, strach a pokušení.

Jen pro informaci – kniha Distaff Gospels, sbírka příběhů starých žen sebraná kolem roku 1470 uvádí v patnácté kapitole toto:

Když člověk ráno vstává a pokřižuje se a umyje si ruce, než odejde z domu, ďábel nebude mít nad ním moc mu uškodit. Jinak cokoliv, co bude ten člověk onoho dne konat, nebude mít zdaru.

...Geffrine Tost Preste o tom řekl, že ďábel sedí na stole kohokoliv, kdo se před jídlem nepomodlí, a pak zde jí a pije.

Jiná Znamení Kříže

Existují také jiná znamení Kříže, která katolíci činí. Jedním z nich je, když se palcem pravé ruky dělá malý křížek lidem nebo na věcech. Toto znamení zvláště používají rodiče a dělají ho dětem na čele, když jim žehnají. (1) Znamení se také dělá na bochníku chleba, než se krájí apod.

Dalším znamením je velké znamení, které dělá ve vzduchu biskup nebo kněží, když žehnají osobám nebo hmotným objektům.

Ještě jiným znamením je série tří malých křížků, která se činí palcem pravé ruky – jeden křížek na čele, jeden křížek na rtech a jeden křížek na prsou – právě před tím než se při mši čte Evangelium. Znamení na čele má ukázat, že věříme Evangeliu, znamení na rtech má ukázat, že si vážíme Evangelia a toužíme šířit radostné poselství a znamení na prsou má ukázat, že milujeme Evangelium a chceme jej uchovat v srdci. (2)

Čiňte znamení kříže a čiňte jej často! Naučte jej své děti – i ty nejmenší. Pokud jde o nemluvňata, vezměte jejich ruce a udělejte ony pohyby za ně! Činit toto znamení by mělo být stejně přirozené jako dýchání...

Poznámky:

(1) Slovo „žehnat“ zde znamená rodičovské požehnání – tj. modlitbu za Boží milost pro dítě. Kněží mají moc žehnat ve jménu Církve a s mocí Církve; žehnat liturgicky, žehnat objekty a činit je tak svěcenými atd.

(2) Mnozí Mexičané, když vstupují do kostela nebo jej míjejí, činí znamení touto formou (přičemž mají palec přes ukazovák a vytvoří tak kříž) – na čele, rtech a prsou – a přitom se modlí: „Por la senal de la Santa Cruz, de nuestros enemigos libranos Señor Dios Nuestro” –„Znamením Svatého kříže chraň nás, Pane, před našimi nepřáteli.“ Poté se klasicky pokřižují (ve španělštině říkají „En el nombre del Padre, y del Hijo, y del Espiritu Santo, amen”) a políbí kříž, který tvoří palec překřížený přes ukazováček. O prvním znamení mluví jako že se „pokřižovali“ („signarise“) a o druhém jako, že se „přežehnali“ („santiguarse“).