O královské cestě svatého kříže...

TOMÁŠ KEMPENSKÝ: NÁSLEDOVÁNÍ KRISTA (KNIHA DRUHÁ)

XI.

1. Ježíš má nyní mnoho milovníků svého nebeského království,

ale málo těch, kdo nesou jeho kříž.

Má mnoho těch, kdo touží po potěšení,

ale málo takových, kdo by toužili po utrpení.

Nachází hojně společníků k hostině,

ale málo k postu.

Všichni by se s ním chtěli radovat,

málokteří chtějí pro něho něco vytrpět.

Mnozí Ježíše následují až po lámání chleba,

ale málokteří až k pití z kalicha utrpení.

Mnozí velebí jeho zázraky,

málokteří jdou s ním křížovou cestou.

Mnozí Ježíše milují,

dokud je nestihne nějaké protivenství.

Mnozí ho chválí a velebí, pokud od něho dostávají nějaká potěšení.

Když se jim však Ježíš skryje a nakrátko je opustí, hned upadají v nářek nebo v přílišnou malomyslnost.

2. Ale ti, kdo milují Ježíše pro Ježíše a ne pro nějaké své vlastní potěšení, velebí ho v každém trápení a úzkosti srdce právě tak, jako při největším potěšení. I kdyby jim nikdy nehodlal darovat žádné potěšení, přece by ho vždycky chválili a vždycky by mu chtěli děkovat.

XII.

1. Mnohým se zdají tvrdá tato slova: Zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne (Mt 16,24)! Ale mnohem tvrdší bude uslyšet onen poslední výrok: Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně (Mt 25,41).

A právě tehdy ti, kdo rádi slyší a následují slova kříže, přestanou se bát, že uslyší slova věčného zavržení. Toto znamení kříže bude na nebi, až Pán přijde soudit. Tehdy všichni služebníci kříže, kteří se za živa připodobnili Ukřižovanému, přistoupí ke Kristu soudci plni důvěry.

2. Proč se tedy bojíš vzít na sebe kříž, s nímž se kráčí do nebeského království?

V kříži je spása,

v kříži život,

v kříži ochrana proti nepřátelům.

V kříži je zdroj nebeské slasti,

v kříži posila mysli,

v kříži duchovní radost.

V kříži je souhrn všech ctností,

v kříži dokonalá svatost.

A není spásy duše ani naděje na věčný život mimo kříž.

7. Celý Kristův život byl kříž a mučednictví, a ty hledáš odpočinek a radost? Bloudíš, bloudíš, hledáš-li něco jiného, než snášet protivenství; vždyť všechen tento smrtelný život je pln bídy a obklopen kříži. A čím kdo v duchovním životě pokročí výše, tím těžší kříže zpravidla nachází, neboť muka pozemského vyhnanství rostou zároveň s láskou k Bohu.

8. Avšak člověk takto porůznu soužený přesto nezůstává bez ulehčující útěchy, poněvadž cítí, jak mu trpělivě snášení kříže přináší svrchovaný užitek. Neboť poddá-li se mu dobrovolně, všechno břímě utrpení se mění na důvěru v Boží potěšení. A čím víc je tělo sklíčeno utrpením, tím více sílí duch vnitřní milostí. (...)

Není to lidská ctnost, nýbrž Kristova milost, která v křehkém těle dokáže a vykoná tolik, že z vroucností ducha podstupuje a miluje to, čeho se od přirozenosti vždycky děsí a varuje.

9. Není v lidské přirozenosti nést kříž, milovat kříž, trestat tělo a podrobovat je k služebnosti, vyhýbat se poctám, rád přijímat potupy, pohrdat sebou a přát si opovržení, snášet jakákoli protivenství a újmy a netoužit po žádném štěstí na tomto světě.

Když pohlédneš na sebe, uvidíš, že nic takového sám od sebe nedokážeš. Budeš-li však důvěřovat v Pána, dostane se ti síly z nebe a svět i tělo se podrobí tvé vládě. Nebudeš se však bát ani nepřítele ďábla, budeš-li ozbrojen vírou a označen Kristovým křížem.

15. Vždyť kdyby bylo bývalo pro spásu lidstva něco lepšího a užitečnějšího než trpět, byl by to Kristus dojista ukázal slovem i příkladem. On však své učedníky, kteří ho provázeli, i všechny ty, kdo ho provázet chtějí, výslovně nabádá k nesení kříže, když praví: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne (Mt 16,24).

A tak po pročtení a promyšlení všeho učiňme tento konečný závěr: musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království (Sk 14,22).