Vyvěšuji tu články, odkazy, zajímavosti, jež jsou z mého hlediska podstatné. Ale nejen to, trochu humoru taky :)

Be MERCIFUL as your Heavenly Father IS - WYD thinkup

4. 8. 2016 12:40

Neoriginálnější téma než Boží milosrdenství bych si opravdu v této době vybrat nemohl. :P Přesto k tomu musím a toužím něco říct! Na Světových dnech mládeže jsme toho slyšeli hodně. Mluvilo se o skutcích milosrdenství, sypali je do nás zhora zdola, když to přeženu. Mluvení je fajn. Jenže je to málo.

Chvála Bohu, mohu říct, že hodně jsme toho i viděli! Poláci v Krakově projevili navzdory veškerým způsobeným komplikacím notnou dávku trpělivosti. Při putování na Kampus Misericordiae nám projevovali sympatie a milosrdenství, když nás zdravili, nabízeli jídlo a vodu, a zahradními hadicemi kropili zástupy vyprahlých poutníků osvěžující vodou. Rovněž volunteers měli zjevně nadpřirozenou motivaci ke službě. Tak OK, tohle byly skutky tělesného milosrdenství, ale jak je to s těmi duchovními?

V Krakově jsem se během setkání dostal do jistého kostela v centru města, kde měl přednášku nějaký biskup z ameriky. Říkal jsem si, že procvičím angličtinu, a tak jsem porozuměl některým myšlenkám. Katecheze se týkala - správně, jak jinak - milosrdenství. 

(Poznámka: Citace nejsou doslovně, to bych si nezapamatoval ani nebyl schopen přeložit, ale snažil jsem se co nejpřesněji uvést ony myšlenky)

"Když jsem potkal Matku Terezu, měl jsem tu čest sloužit mši svatou pro její sestry (kongregace Misionářek lásky, kterou založila), které chodily mezi chudé a potřebné. Sestry každé ráno začaly mši svatou. Jednoho dne z nějakého důvodu nebylo pro mne možné mši svatou sloužit.Šel jsem to sestrám oznámit, ale sestry se zhrozily, že bez toho, aniž by přijaly Pána v eucharistii, pro ně není možné vyjít ven, aby sloužily potřebným."

Jeden z přítomných posluchačů biskupovi položil otázku ve smyslu, jestli nevidí v přehnaném milosrdenství nějaké nebezpečí, třeba zlehčování hříchu. 

"Mercy is not a cheap grace. Milosrdenství není lehkomyslné odpouštění. Hřích je vždycky hříchem, na to musíme pamatovat. A Boží milosrdenství předpokládá naši zkroušenost srdce, lítost a upřímnost. Pokud chceme od Boha milosrdenství, musíme o něj stát. A když vidíme u jiných hřích... nemáme je soudit, ale na druhou stranu jeden ze skutků duchovního milosrdenství je (s láskou) napomínat hříšníky, protože největší milosrdenství můžeme prokázat člověku tím, že mu pomůžeme se dostat na cestu spásy. Spása duší je to, na čem by nám mělo nejvíce záležet."

Došlo mi, že to vůbec neděláme a neumíme. Teda, musím se opravit, především já to nedělám a neumím. Jak dlouho se mluví o milosrdenství a my jsme do svého života pořád nic moc neaplikovali! Jde stále dokola o ten mrzký pud našeho pohodlí, toho gauče v obýváku.

Napíšu jeden příklad skutku milosrdenství za všechny, ten, o kterém mluvil biskup z ameriky. A napíšu nebezpečí, které nám hrozí, jakmile milosrdenství špatně pochopíme. Když chceme za někým jít a upozornit na jeho hřích, bojíme se, že nás odmítne a ztratíme s ním přátelství? Nebo se to prostě už dneska nenosí, provozujeme takové to "light milosrdenství" s náhradními sladidly, kdyříkáme, že Bůh všechno vždycky odpouští, každý má svou cestu, hlavně abychom nesoudili!, tohle je křehká půda. Pokání je věc, která patří do středověku a upřímná lítost - o té slyšíme ve spojení s milosrdenstvím málokdy. Říká se, že Bůh není automat, ale způsob, jakým se milosrdenství prezentuje, se mu jaksi podobá. Jen s tím rozdílem, že nemusíme ani hnout prstem a vypadne nám vždycky CocaCola, ať chceme nebo ne.

NE.

To že je milosrdenství zdarma nezaslouženě, to je jeho podstatou. Ale podmínky tady jsou, a jsou uvedené přímo v Písmu svatém:

Tu první známe, je to motto SDM2016 a měli bychom se naučit ji krůček po krůčku praktikovat, abychom dosáhli milosrdenství u Boha:

 „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.“ (Mt 5,7)

A další podmínka je v postoji, který měl marnotratný syn ke svému otci, když se vrátil:

Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘ I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem. ‘ Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit. (Lk 15, 18-24)

My musíme přistoupit k Otci také tak! Dokážete si představit, jaká hrůzostrašná neúcta by byla přistoupit k Otci a říct mu: "Otče, jsem doma, tak, kde mám ten plášť a prsten? Ty moje drobné excesy, na to zapomeneme. Jsme přece kámoši, ne?" Bože chraň nás od toho!! (Ale... on by se na nás stejně díval s láskou, to vím...)

A skutek duchovního milosrdenství o napomínání hříšníků spočívá v tomto: S vědomím své vlastní hříšnosti, ve vší úctě a bez odsouzení přijít k bližnímu a taktně třeba mezi čtyřma očima mu říct něco v tomto duchu: "Bratře/sestro, to co děláš je podle toho v co věřím špatné, a moje svědomí mi ukládá, abych ti to řekl, že riskuješ svou spásu. Myslím že bys to měl přestat dělat, a obrátit se k Bohu." V tomto je cítit láska.

Příklad. Moje sestra se takto zachovala, když její nejlepší kamarádka ve třídě začala randit s klukama. Dala jí najevo, že to, jak se chová, není moc dobré a že si myslí, že by neměla s nikým spát před svatbou. Bylo to za tu cenu, že se přátelství rozpadlo. Po určité době ale kamarádka (nejspíš, když se zrovna s klukem rozešli) poznala, že sestra měla asi pravdu a svědomí ji nutilo ji znovu vyhledávat.

Shrnutí na závěr: Ze své zkušenosti - skutečně žasnout nad velikostí Božího milosrdenství dokážu jedině na kolenou = v pokoře. Lítost není od toho, abychom se v ní utopili, ale proto, aby se Ježíš stal jedinou naší nadějí a my to zažili - tu sílu Kristovy paže, která nás tahá z tůně bahna, jámy zmaru (Ž 40). 

Jezu, ufam Tobie!

Zobrazeno 1369×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio