Jenom před několika hodinami stál před Ježíšem a sebevědomě ho ujišťoval: „Kdyby se i všichni nad Tebou pohoršili, já se nad Tebou nepohorším… A kdybych měl i umřít s Tebou, nezapřu Tě.“
A hle, co z tohoto horlivce udělala zlá příležitost: po prvním zapření následuje druhé a za ním hned třetí.
Má být pokračovatelem Ježíšova díla, ale on se k Němu ani nepřiznává… Má Ho vyznávat, a on Ho veřejně zapírá. Má utvrzovat bratry ve víře, a on dává všem špatný příklad…
Šel okolo Mistr, pohlédl naň a on se rozplakal.
To nic není, Petře, tobě se to stalo jednou. Nám se to však stává každý den. Ráno stojíme v rozjímání před Ježíšem, plni nadšení. Děláme předsevzetí a slibujeme hory doly, ale při první příležitosti se chováme tak, jako bychom Ho nikdy nepoznali, jako bychom vůbec nepatřili mezi Jeho lidi… Bolestné konstatování.
Petře, když jsme v tomto tvými následovníky ze slabosti, pros Pána, abychom i v ostatním byli tvými žáky z milosti – abychom i my uměli po hříchu plakat a pevně si umínit: už nikdy víc!
Předsevzetí: Dnes po každé uvědomělé chybě vzbudím dokonalou lítost se silným předsevzetím.
vyd. 2012, Cor Jesu; Anotace knihy: Den co den je kniha určena ke každodennímu čtení. Kniha plná myšlenek a modliteb vhodných na všední den v průběhu celého liturgického roku. O autorovi: Jan Augustin Beňo - "můj pomocník" (z franc.) - tento pseudonym použil slovenský salesiánský kněz Ján Augustin Beňo (1921-2006). Jeho duchovní tvorba obsahuje vícero knih a zvukových záznamů. Nejznámější jsou: Počuli sme Slovo Pánovo, Hovor Pane, Filozofia, Rehabilitácia, Veľpieseň, Zvon a siréna. Sám se neřadí natolik k spisovatelům, spíše hledal odpovědi na znamení časů: "Pracoval jsem skrytě s mládeži, z které vznikli manželství, z manželstev rodiny a z nich zase mládež."
"Vzbudím dokonalou lítost" -> to jsou převysoké, až téměř nedostižné cíle. Nestačila by kombinace lítosti a svátosti smíření?
No, to je otázka :) Kdybych to vzal podle katechismu, píše se tam, že lítost může být dokonalá a nedokonalá. Dokonalá lítost je taková lítost, která vzniká z lásky k Bohu a působí okamžité odpuštění hříchů, je li spojena s předsevzetím jít co nejdříve ke svátosti smíření. Nedokonalá lítost je pak způsobena jinými důvody (např. strachem z pekla), a ačkoliv je dobrá, neznamená sama o sobě odpuštění hříchů. Je jasné, že ten první způsob je lepší, ne?
Pokud je "dokonalá lítost" terminus technikus, pak ano.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.