Kapitola z knihy Exorcista vypráví, kterou napsal již zesnulý vatikánský exorcista P. Gabriele Amorth (č. vyd. Karmelitánské nakladatelství, s. r. o., Kostelní Vydři 2000). Zde připomíná pár faktů o modlitbě Svatý Michaeli, archanděli, kterou se možná často modlíme po mši, ale ne zcela dobře známe její smysl.
Vidění ďábla, které měl Lev XIII.
Mnozí z nás se pamatují, jak před liturgickou reformou 2. vatikánského koncilu celebrant a věřící na konci mše poklekali, aby se pomodlili k Panně Marii a k sv. archandělu Michaelu. Ta modlitba je krásná a každý se ji může pomodlit s užitkem.
Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Buď nám záštitou, ať Bůh přikáže jemu, pokorně prosíme, ty pak, kníže vojska nebeského, svrhni satana a jiné zlé duchy, kteři ke zkáze duší světem obcházejí, božskou mocí do propasti pekelné. Amen.
Jak vznikla tato modlitba? Časopis Ephemerides Liturgicae otiskl v roce 1955 na str. 58-59 toto: P. Dominik Pechenino píše: „Nevzpomínám si na přesný rok. Jednoho rána se velký papež Lev XIII. jako obvykle účastnil další mše sv., děkovné, na které býval po své mši. Najednou ho viděli, jak energicky vzpřímil hlavu a intenzivně se zadíval na cosi nad hlavou celebranta. Hleděl upřeně, ani nemrkl, s jakýmsi vyděšením a údivem a měnil přitom barvu a rysy. Odehrávalo se v něm něco divného a velkého. Konečně se vzpamatoval a lehkým, ale energickým dotykem ruky se zvedl. Viděli ho, jak se ubírá do své soukromé pracovny. Příbuzní ho starostlivě následovali. Tlumeným hlasem se ho zeptali: 'Svatý otče, necítíte se dobře? Potřebujete něco?' Odpověděl jím: 'Nic, nic'. Po půlhodině si nechal zavolat sekretáře Kongregace pro bohoslužby, podal mu list a řekl mu, aby text nechal vytisknout a poslal všem ordinářům na světě. Obsahem byla modlitba, kterou se modlíme na konci mše spolu s lidem, s prosbou k Panně Marii a plamennou výzvou ke knížeti nebeského vojska, s úpěnlivou prosbou k Bohu, aby vyhnal satana znovu do pekla." V listu se přikazovalo modlit se tyto modlitby vkleče. Zpráva, která byla otištěna také v časopise La settimana del clero (Týden kléru) 30. 3. 1947, neuvádí, odkud byla převzata. Vyplývá z ní neobvyklý způsob, jakým bylo nařízeno modlit se tuto modlitbu, zaslanou ordinářům v r. 1886.
K potvrzení toho, co píše P. Pechenino, máme spolehlivé svědectví kardinála Nasalliho Rocca, který ve svém pastýřském listu pro postní dobu (uveřejněném v Bologni r. 1946) píše: „Tu modlitbu napsal sám Lev XIII. Věta o démonech, kteří obcházejí světem ke zkáze duší, má historické vysvětlení, jak nám několikrát řekl jeho zvláštní sekretář mons. Rinaldo Angeli. Lev měl skutečně vidění pekelných duchů, kteří se seskupovali nad věčným městem Římem. Z této zkušenosti vznikla modlitba, kterou se měli modlit věřící v celé církvi. Sám se ji modlil výrazným a mocným hlasem, jak jsme mnohokrát slyšeli ve vatikánské bazilice. A vlastní rukou také napsal zvláštní exorcismus, obsažený v Římském rituálu (Rituale Romano. 1954. Tit. XII., kap. III., s. 863nn.). Biskupům a kněžím doporučoval, aby se tyto exorcismy často modlili ve svých diecézích a farnostech. On sám se modlil velmi často během dne."
Zajímavý je i další faktor umocňující význam těchto modliteb, které jsme se modlili po každé mši. Pius XI. chtěl, aby to bylo na zvláštní úmysl za Rusko. Ve svém projevu ze dne 30. června 1930 připomněl modlitby za Rusko, k nimž vybídl všechny věřící u příležitosti oslav patriarchy sv. Josefa (19. března 1930), připomněl náboženské pronásledování v této zemi a takto zakončil: ,Aby všichni mohli bez námahy a obtíží pokračovat v této svaté křížové výpravě, ustanovujeme, že tyto modlitby, které náš předchůdce blahé paměti Lev XIII. nařídil kněžím a věřícím modlit se po mši, byly na tento zvláštní úmysl, a to za Rusko. Ať biskupové i světské a řádové duchovenstvo informují svůj lid a ty, kdo jsou přítomni Nejsvětější Oběti, a ať neopomíjejí často jim připomenout, co bylo výše řečeno" (Katolická civilizace - Civiltà Cattolica. 1930. Sv. III.).
Jak je vidět, papežové zcela jasně připomínali hroznou přítomnost satana. Úmysl, který přidal Pius XI., se vztahoval k centru falešných nauk rozšířených v našem století, které dosud zamořují život nejen národů, ale samotných teologů. Jestliže nařízení Pia XI. nebyla dodržována, je to vina těch, kterým to bylo svěřeno. Zajisté se dobře doplňovala s charismatickými napomenutími, která Pán dal lidstvu prostřednictvím zjevení ve Fatimě, přestože na nich nebyla závislá. Fatima nebyla tehdy ještě světu známá.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.