Vojáci

Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do vládní budovy, svlékli Ho a zahalili do šarlatového pláště. Upletli Mu věnec z trní, položili Mu ho na hlavu a do pravé ruky dali třtinu. Padli před Ním na kolena a posmívali se Mu. Plivali na Něho, brali Mu třtinu a bili Ho s ní po hlavě (srov. Mt 27).

Vojáci měli osobně velkou účast na umučení Pánově. Ne tím, co dělali na rozkaz, ale tím, co si sami dovolili pro svou zábavou...

Přeložme dvě poslední věty do přítomného času. Bude to znít takto: vojáci mají velkou účast na bolestech, které Pán zakouší v údech svého tajemného Těla, ne tím, co dělají na rozkaz, ale tím, co si sami dovolují pro své pobavení.

V obou časech - v přítomném i v minulém - jsou tyto věty stejně pravdivé.

Kdo žil v kasárnách, nebude o tom pochybovat. A kdo nežil, může tomu věřit...

Předsevzetí: Odprosím dnes Pána za urážky, kterých se Mu dostalo od vojáků všech dob, od těch římských až po ty naše.

 vyd. 2012, Cor Jesu; Anotace knihy: Den co den je kniha určena ke každodennímu čtení. Kniha plná myšlenek a modliteb vhodných na všední den v průběhu celého liturgického roku. O autorovi: Jan Augustin Beňo - "můj pomocník" (z franc.) - tento pseudonym použil slovenský salesiánský kněz Ján Augustin Beňo (1921-2006). Jeho duchovní tvorba obsahuje vícero knih a zvukových záznamů. Nejznámější jsou: Počuli sme Slovo Pánovo, Hovor Pane, Filozofia, Rehabilitácia, Veľpieseň, Zvon a siréna. Sám se neřadí natolik k spisovatelům, spíše hledal odpovědi na znamení časů: "Pracoval jsem skrytě s mládeži, z které vznikli manželství, z manželstev rodiny a z nich zase mládež."